Napříč filmovým světem #5

Je to skoro měsíc, co naposled byl filmový článek, ale nyní jsem tu zas se 7 filmy a 4 seriály, o kterých bych vám chtěla něco povědět. Tak se pohodlně usaďte a nechte se přenést do filmové nálady… 

Úplně prvním filmem je Mike a Dave scháněj holku. Protože jsem v té době neměla na co koukat (přehnaně řečeno) a potřebovala jsem kulisu pro svou práci, zvolila jsem tenhle film. Byl velmi vtipný a na jednu stranu i poučný. Jde vlastně o to, že jsou dva bráchové, velmi neslušní průšviháři. A jejich sestra se vdává. Jenže ona, ani jejich rodiče chtějí, aby si Mike s Davem našli slušné dívky, které jim nebudou dělat ostudu. A tak to rozhlásí do světa. Na druhé straně dvě holky, které taky nejsou zrovna andílci, si chtějí užít luxusní dovolenou, kde se svatba koná, a tak se převléknou za „ty slušné“, trochu změní chování a "konkurz hodných holek" vyhrají. Pak teprve začne sranda.

Upřímně, nebyl to nejlepší film, který jsem kdy viděla, ale zase tak špatný taky nebyl.

Zlobu už jsem viděla mnohokrát a nepochybuji o tom, že byste ho neznali. Disneyovská, krásná pohádka z roku 2014 se určitě musela zalíbit každému, kdo ji viděl a ani u mě, i když po několikáté, to nebyla výjimka. Angelina Jolie je skvělá herečka a ani zde nezůstala se svým hereckým talentem pozadu. Přesto ale stejně vede Diaval a jeho havraní podoba.

Na tenhle film - Noční zvířata - jsem se rozhodla kouknout jenom kvůli tomu, že zde hraje Jake Gyllenhaal. I když je na mě hodně starý, jeho hezký obličej nikdo popřít nemůže. Co se samotného filmu týče, příběh se mi líbil. Jsou tu tři časové linie - současnost, kde nám režiséři ukázali život hlavní hrdinky, příběh z knihy, kterou jí poslal její manžel a ve které je spoustu shodujících se věcí z jejich životů a minulost, jenž spolu kdysi hlavní hrdinové sdíleli.

Upřímně řečeno, já tenhle film vůbec nepochopila a ten konec je tak totálně divný, že lidé kteří si to dokázali dát dohromady jsou geniové. Já jím očividně nejsem.

Jake ♥

Teorii všeho jsem se rozhodla shlédnout na základě laborek z fyziky, na které spolužačka měla referát o Stephenu Hawkingovi. Tenhle film byl hodně, hodně dlouhý, ale krásný. Eddie Redmayne, který zde ztvárňuje samotného slavného Hawkinga, hraje svou roli opravdu bravurně a uvěřitelně. Zase se potvrdilo, jak naučné mohou filmy být, a já zase vím něco víc o další slavné osobnosti, aniž bych si otevřela Wikipedii.

I dva jsou rodina byla dokonalá francouzská komedie o otci a dceři a jejich životě. Na tento film jsem se dívala společně s mojí francouzskou korespondentkou, když u nás pobývala. Nevím tedy, jestli jsem toho dne nedávala pozor a nebyla dostatečně vnímavá, ale vůbec jsem nepochopila konec. Vůbec. Teď zpětně, když na to myslím, se mi chce brečet, protože byl hrozně moc smutný. Každopádně se na něj budu muset kouknout znovu, abych si všechno dala dohromady a všechny dílky do sebe zapadly. Tenhle film vám jinak moc doporučuji. Opravdu to stojí za to.

Zatím tu byly samé filmy, které se mi líbily a více méně jsem jim neměla co vytknout. Ovšem o tomhle - xXx - Návrat Xandera Cage - se to říct nedá. Šla jsem do něho, protože zde hraje Nina Dobrev a já opravdu chtěla vědět, jak si vede jinde než v Upířích denících. A řeknu vám, že nic moc. Ono nešlo ani zdaleka o Niny hraní, celkově celý film byl neskutečně přeplácaný, překombinovaný a nerealistický, až to nebylo pěkné.

Morgan je taky zástupce, kterého zařadím do kategorie, která se mi moc nelíbila. Morgan je člověk, pětiletá dívka vypadající jako dospívající, jež stvořili uměle. A je neskutečně inteligentní. Do "ústavu" kde jí "drží", jednoho dne přijede "inspektorka", aby zjistila, jak se věci mají. No, a Morgan uprchne, pozabíjí polovinu vědeckého výzkumu a vezme s sebou ženu, která ji celý její život vychovávala. 

Tohle nebyl film, který by si úplně zasloužil štítek mrazivý thriller. Nic mrazivého ani strach nahánějícího na tom nebylo. Tu "inspektorku", která to, dá se říct, všechno způsobila jsem nesnášela už od začátku. A jakmile dojdete nakonec, usvědčíte se v tom, jaký mrcha a svině to je. Konec jsem nečekala, a ať už by scénář mohl být jakýkoliv jiný, tenhle konec byl fakt blbej.

Přesouváme se na seriály, které byly tenhle měsíc vážně úspěšné.
(Nebudu se zde o nich moc vykecávat, spíše si zde počtete o mém názoru, jelikož se většina seriálu objeví v další rubrice "Oblíbené seriály", kde se pak pořádně rozepíši.)

První - 13 Reasons Why - mě totálně dostal. Nepochybně ho většina z vás zná, protože o tom teď mluví kde kdo. A právem. Zhlédnuté jsem to měla během chvilky a jsem opravdu zvědavá, co se bude dít v druhé sérii, jelikož nemůžu přijít na možné scénáře, které by dokázaly předčít sérii první.

 Na základě neustálého mluvení spolužačky o AHS, jsem shlédla druhou sérii - Asylum a načala třetí Coven. American horror strories určitě většina alespoň kdy zaznamenala, takže jste srozuměni s tím, že je to v horrorovém duchu. A druhá série opravdu byla, malinko strašidelná a celkem krvavá, každopádně dobrá a já si jí užila. Co se té třetí týče, ta už mě tolik nebaví (stále jí mám rozkoukanou), protože nemůžu vystát, jak zde lidi neustále umírají a následně se zase vracejí, protože se, jako zázrakem jejich smrt ještě neměla přijít… Očividně.

Skoro jsem dokoukala druhou sérii Lucifera a pevně doufám, že bude i třetí, protože tenhle seriál je zkrátka skvělý. A neskutečně vtipný, vážně, já se směju a prskám smíchy každou chvíli, protože to ani jinak nejde. Miluju hlavní postavu Lucifera a samozřejmě i zbytek jeho "týmu", protože to ani jinak nejde. Na tenhle seriál se prostě musíte kouknout!!!

Poslední a zároveň to nejlepší na konec - Riverdale. Další, totálně hrozně moc a moc úžasný seriál, který, pokud jste dospívající děcka, musíte vidět. Nehledě na armádu krásných kluků má samotný děj skvělý a hodně napínavý příběh s nečekaným koncem. Kouknout se na Riverdale jsem plánovala už dlouho, ale v té době byly na světě pouze jen tři díly, tak jsem si řekla, že nechci zajít do situace, kdy budu celé dny sedět u počítače a zírat na obrazovku a čekat, kdy vyjde další díl. Dokonce jsem ani nevěděla, že zde hraje dokonalý a neskutečně pěkný Cole Sprouse (Sladký život na moři.)

Ehm, stejně jsem se tomu nakonec nevyhnula. Jsem zase v pozici, kdy čekám každým dnem na novou sérii, která má mimochodem vyjít AŽ NA KONCI ŘÍJNA. A to, že jsem všech třináct dílu shlédla asi během tří dnů, určitě o něčem taky vypovídá. JE TO BOŽÍÍÍ ♥

Já se s vámi pro dnešek loučím, a aby se vám dobře spalo, dávám vám sem fotku krásneho a okouzlujícího Cola ♥ Ahoj příště, Lucy.

Moje srdce a jiné černé díry - Jasmine Warga | Recenze

Autor: Jasmine Warga

Rok a měsíc vydání:  2016/09

Počet stran: 260

Nakladatelství: Argo

Doba čtení: 8. - 17.5 2017

Přiznám se, že jsem si původně myslel, že je to blbost. Celá pointa sebevraždy je přece v tom, že budu mít konečně od všech pokoj, takže jsem nikdy nechápal, proč bych to měl chtít udělat s někým dalším. Ale pak jsem změnil názor.

Aysel by byla úplně normální středoškolačka, která nadevše miluje fyziku, nebýt tří věcí. Zaprvé, její táta udělal něco hodně zlého, zadruhéy Aysel se bojí, že je jako on. Z části proto teď žije s nevlastními sourozenci, otčímem a vlastní matkou, která jí přehlíží. Tohle vše vede k té třetí věci, Aysel se chce zabít, a proto plánuje sebevraždu.

Jenže se naskytne problém, nemá odvahu to udělat sama, a tak si najde parťáka, který se chce zabít též. A najde člověka pod přezdívkou ZamrzlýRobot. K jejímu údivu je to dospívající, jen o rok starší, kluk - Roman.

Přesto, že jméno Roman se mi ani trochu nelíbí, tenhle kluk mě okouzlil od samého začátku. Opravdu pohledný, nadaný a vcelku oblíbený kluk se na první pohled nejevil jako někdo, kdo by chtěl spáchat sebevraždu, ale po bližším poznání jste přímo cítili, jak z toho kluka sálá smutek. Stejně jako Aysel, Roman si není jistý, že by to sám vše naplánovat zvládl, a i když mají každý své důvody proč to udělat, začnou společně plánovat, aby vše proběhlo 7. dubna.

Zatímco plánují a vymýšlí, jakým způsobem vše spáchají, den sebevraždy se blíží. Jenže Aysel si pomalu začíná uvědomovat, že s Romanem nechce zemřít, nýbrž s ním žít. A tak musí skálopevně rozhodnutého Romana přesvědčit, aby to nedělal.

Tahle knížka byla krásná. Bylo to něco úplně jiného, a přestože se tento příběh točí kolem sebevraždy, autorka psala hodně poutavě a celkem i vtipně. Její styl mi neskutečně sedl. Samozřejmě tohle není knížka, u které byste se smáli často, vždyť to je o lidech, mladých dospívajících lidech, kteří se chtějí zabít.

Aysel je dívka, která nikdy nebyla populární, je hodně tichá uzavřená a vyžívá se ve fyzice. Trpí depresemi a chce se zabít. Upřímně, kolikrát už mi lezlo na nervy, jak neustále opakovala, že se bojí, že je jako její táta, že jednou udělá to, co spáchal on. I přesto, že jsem ten její strach chápala, bylo to únavné, číst o tom stále pořád a pořád.

Roman byl kluk sympaťák. Velmi smutný, zdrcený věcí, která se stala v minulosti. Kolikrát hodně chladný a, stejně jako Aysel, uzavřený. Ale stále mi byl o malinko více sympatičtější.

Netušila jsem, jak by to mohlo dopadnout, ale silně jsem doufala, že nebudu muset použít kapesníky. A věřte mi, že pokud normálně brečíte často, pobrečíte si i zde. A je jedno jestli to dopadne dobře, či špatně. Uvidíte sami, každopádně tahle knížka vás dojme. Až k těm slzám. Stejně jako mě.

Číst tento příběh bylo ponaučující, naučné i dojemné. A hodně napínavé. Díky Aysilině zálibě ve fyzice zde bylo spoustu "fyzikálních věcí", a přesto, že já moc velký fanoušek fyziky nejsem, moc mě o tom bavilo číst a snad se i dá říct, že jsem se dozvěděla něco nového.

Tahle knížka, stejně jako mnoho jiných, nese vcelku významné sdělení s cílem uvědomit lidi, že pokud jste smutní, trpíte depresemi a myslíte si, že žít nemá nadále smysl, nejedenejte impulsivně bez rozmyslu a neberte sebevraždu jako jediné řešení. Život není procházka růžovým sadem a každý si v životě projde nejednou špatným a obtížným obdobím. Také si uvědomte, že i když může něco skončit dobře, cesta k uzdravení bývá nelehká a zdlouhavá.

Vždyť celý život je vlastně o tom vytrvat a nehezké věci překonat.

Oblíbená věta/citát:
"Položte ruku na horkou plotnu a minuta vám bude připadat jako hodina. Vyjděte si s hezkou dívkou a hodina vám bude připadat jako minuta. To je relativita." str. 165 

Hodnocení:

Zápletka: 96%

Konec: 97%

Obálka: 80%

Originalita: 100%

On my wishlist #8

 Zdravím drazí čtenáři, 
rozhodla jsem se dnes vydat článek o knížkách, které mi jednoho dne udělají obrovskou radost a prozatím můžu mít potěšení jen z toho, že se na ně dívám.

P.S. TYTO KNIHY NUTNĚ POTŘEBUJI DOMA.

Nedávno jsem četla Dvůr trnů a růží, i díl navazující, Dvůr mlhy a hněvu. Proto, první knížkou dnes, je třetí a myslím i závěrečný díl této série. Netuším, kdy má vyjít, ale pro dobro všech v mém okolí doufám, že to bude brzy, jinak se zblázním.

Na knížku se neskutečně těším a upřímě řečeno jsem celkem ráda, že kniha má kolem sedmi set stránek. Někomu se to může zdát jako absurdní číslo, což možná ve své podstatě i je, jenže pro mě to znamená, že: čím více stránek kniha má, tím déle budu moci v Massovském světe být a co to půjde oddalovat konec a loučení, které nakonec nastanou.

Jak moc knihu potřebuju: 100%

                                                                                                                                                                       

Anotace: Království Morrigan je ponořeno v tradicích a příbězích o dávném světě, ale některé tradice princezna Lia nemůže překousnout. Například sňatek s někým, koho nikdy nepotkala. To vše pouze kvůli zajištění politického spojenectví.
Lia má všeho po krk a je připravena začít nový život. V den své svatby utíká do vzdálené vesnice, kde se usazuje mezi obyčejnými lidmi a nevědomky i mezi dvěma záhadnými a přitažlivými muži – princem, kterého si měla vzít, a vrahem s úkolem jí zabít.
Obklopena tajemstvími a lžemi musí Lia odhalit nebezpečné skutečnosti, které otřesou celým jejím životem, zatímco se pomalu začíná zamilovávat do jednoho z nebezpečných cizinců. 

Jak moc knihu potřebuju: 85%

Další knížkou je Falešný polibek, poměrně nedávná novinka od CooBoo. V zahraničí o ní booktubeři hodně mluví a pocity jsou převážně kladné, až nadšené a unešené, což mi dává jen další záminku si knížku pořídit. Nehledě na to, že je to fantasy a navíc knížka s pěknou obálkou.

                                                                                                                                                                     

Anotace: Ella Harperová se v prvé řadě snaží přežít. Spolu se svou přelétavou matkou se celý život stěhovala od města k městu, bojovala o přežití a věřila, že se na ni jednoho dne usměje štěstí. Po smrti matky ale Ella zůstala sama…
Dokud se neobjevil Callum Royal. Vytrhl Ellu z chudoby a odvezl ji do svého sídla, za pěti syny, kteří ji nenávidí. Bratři Royalové jsou jeden přitažlivější než druhý, ale nikdo ji nepřitahuje tak jako Reed Royal, jenž je však odhodlaný poslat ji zpátky do slumů, ze kterých vzešla.
Reed o ni nestojí. Prohlašuje, že Ella mezi Royaly nepatří.
Možná má pravdu.
Bohatství a luxus. Intriky a lži. Nic podobného Ella ještě nepoznala, a jestli má v paláci Royalových přežít, bude se muset naučit, jak být jednou z nich – a zůstat přitom sama sebou.

 Jak moc knihu potřebuju: 96%

 Papírová princezna je též kniha, která za žádnou cenu nesmí v mé knihovně chybět a dokážu vám slíbit, že během prázdnin už bude moje. Navíc zkrátka vím, že se mi tahle knížka bude líbit. Nevím, jestli to s tím má něco společného, každopádně svým námětem a dějem mi hodně připomíná Sempre - Navěky (J. M. Darhower), knížku, kterou jsem četla před zhruba rokem, a totálně jsem si jí zamilovala, možná proto cítím v kostech, že tahle knížka nebude vyjímkou. 

                                                                                                                                                                          

Anotace: Lee Westfallová má semknutou, láskyplnou rodinu. Má domov, který miluje, a svou věrnou kobylku. A má i nejlepšího kamaráda – který by možná chtěl být něčím víc.
Kromě toho má ale i tajemství.
Lee dokáže v okolním světě vycítit zlato. Zlaté žíly hluboko v zemi. Malé valounky v potoce. Dokonce i zrnka zlatého prachu, co někomu zalezla pod nehet. I za nejkrutějších zim díky tomu své rodině zajistila bezpečí a dostatek zásob. Čeho by byl ale člověk schopen, aby si dívku s takovou mocí přivlastnil? Mohl by kvůli tomu i vraždit.
Když Lee přijde o všechno, co je jí milé, uteče na západ do Kalifornie – kde zrovna objevili zlato. Třeba se z ní vyklube to jediné místo na světě, kde může být Lee sama sebou. Pokud ovšem přežije cestu.

 Jak moc knihu potřebuju: 90%

 Už jen když vám o hlavní hrdince této knížky povím, že dokáže ve svém okolí vycítit zlato, dojde vám, že tohle je knížka, která by mohla stát za přečtení a mě samotnou velice zaujala, ať už samotnou touto informací, nebo celistvým dějem. Po knize už jsem i párkrát pokukovala v knihkupectvích, ale ještě k samotné koupy nedošlo, tak uvidíme, možná při návštěvě příští...

                                                                                                                                                                

Anotace: Každý si myslí, že zná dobře Libby Stroutovou. Tuhle odvážnou dívku s úctyhodnou váhou, jejíž fotku s titulkem „Nejtlustší holka Ameriky“ otiskly před dvěma roky snad všechny noviny v USA. Libby se ale od té doby změnila – a ne jen co se váhy týče.
Stejně tak si každý myslí, že zná dobře i Jacka Masselina. Je to trochu podivín, ale docela ujde, říkají si jeho spolužáci na střední. Až na to, že tenhle podivínský, dost rezervovaný, i když vlastně docela sympatický kluk jen trpí prosopagnosií – není schopný rozeznávat lidské tváře a svůj handicap samo sebou skrývá.
Když na sebe Stroutová a Masselin narazí ve škole, svět se obrátí vzhůru nohama (minimálně Martin Van Burenská střední!), a malér je na světě. 

  Jak moc knihu potřebuju: 92%

Všechny malé zázraky jsem četla a byla to upřímě krásná knížka nesoucí významné poslání a sdělení lidem ve světě. Tíha vesmíru mě zaujala především svým ne zrovna obyčejným námětem a jsem zvědavá, jakým způsobem se další knihy Jenifer Niven zhostila, předčí to Všechny malé zázraky?

                                                                                                                                                                         

Tak, to je pro dnešní den myslím knížek až, až. Doufám, že nynější dny trávíte stejně dobře, jako já právě ve Francii. Mějte hezký den a zase u dalšího článku ahoj :)

Lucy