Status Update | Povídání o filmu

Už je to dlouhá doba, kdy mě naposled nějaký film vážně dostal a já měla potřebu vám o něm napsat.
Dnešní článek bude o STATUS UPDATE (2018)

Na film jsem narazila úplnou náhodou při projíždění videí na YouTube. Našla jsem video Rosse Lynche, kde zpívá. O MŮJ BOŽE! Klip je právě z toho filmu. A v tu chvíli jsem věděla, že to za každou cenu musím vidět!

I přesto, jak se mi ten film líbil, bych mohla říct, jaké to bylo obrovské disneyovské klišé... Jelikož film pojednává o klukovi, kterému se rozbije mobil, a proto zajde do obchoďáku, kde narazí na divného týpka, který mu dá mobil nový. Jenže v tom mobilu se nachází "kouzelná appka", díky které může mít a stát se čímkoliv on chce být. Začne toho celkem dost zneužívat. Stane se skvělým zpěvákem, znemožní nejoblíbenějšího kluka školy a stane se hokejovou hvězdou, přestože na bruslích nikdy pořádně nestál. Nakonec to celé přeroste v jeden velký problém. Stane se "panem oblíbeným, všemi milovaný" a ztratí tak své staré kamarády... Takže si to celé podělá a je v háji, později si to uvědomí a snaží se to nějak napravit...

Takže znovu, film je založený na neoriginálním tématu. Podobné filmy už jsem párkrát viděla, přesto bych o Status Update řekla, že je to originálně zpracované. Teď si sice protiřečím, když říkám, že je to originálně zpracované neoriginální téma, ale až film uvidíte, pochopíte, co tím myslím.

Důvody, proč jsem si tenhle film tak zamilovala mám tři:

1. Ve filmu se zpívá a já takové typy filmů naprosto zbožňuju. 

2. Je to vtipné. Nejednou jsem nahlas vyprskla smíchy a smála se jak pominutá. Označení komedie si vážně zaslouží. 

Doporučuji vám pustit si tuhle vtipnou krátkou scénku z filmu, která vás na film určitě naláká:

3. Hraje zde Ross Lynch. Tahle dokonalá talentovaná bytost s tváří božského blonďatého anděla.

(Dobrá, teď to trochu přeháním...) Ale nelžu vám, když říkám, že díky Rossovi se mi film zdál ještě tak stokrát lepší. Ty jeho roztomilé úsměvy a ten zpěv!!! Bože, ten kluk fakt umí zpívat!

Takže film nezavrhujte a koukněte na něj, jelikož vás nezklame♥.

Lucka

Moje nejoblíbenější knihy

Nikdy nebudu schopná napsat o všech knihách, které mě kdy oslovily natolik, že jsem si je zamilovala, protože jich je tolik, že by na to mé psací schopnosti ani energie nestačily. Pokusila jsem se jich vybrat pár, z každého žánru nějakou, ať je výběr trochu pestrý.

Takže tyhle jsou zkrátka jedny z nejlepších:

Jako první bych ráda zmínila Sůl moře od Ruty Sepetys. Ohromně dojemná, smutná ale i zcela informující kniha z období druhé světové války vám určitě bude dlouho po přečtení ležet v hlavě. Ruta je ve svých knihách pověstná tím, že poukazuje na události, které se v minulosti staly, přičemž o nich moc lidí nemluví, ba ani o nich neví. V její knize sledujeme životy čtyř mladých lidí a to, jak moc je válka ovlivňuje.

Zůstáváme u tématu druhé světové a já vám představuji Zlodějku knih, knížku tak smutnou, krásnou a dojemnou, že jsem u ní bulela jak malá. Zbožňuju příběh Liesl s její rodiny. Pokud vás nedojme tahle kniha, tak nevím, co ano. (Doporučuji si pustit i film♥.) 

Dále Muž jménem Ove od Fredrika Backmana. Za prvé bych chtěla říct, že je to jedna z nejvtipnějších knih, které jsem kdy četla. Smála jsem se často a nahlas. Ale stejně jako je vtipná, je i neskutečně smutná. Vypráví o zatrpklém starém muži, který už nechce nadále žít, a proto se pokouší o sebevraždu, několikrát... Jenže ho pokaždé někdo vyruší a on může začínat znova. 

Dozvídáme se i jaký byl Oveho život, co prožil a díky tomu víme, že se pod tou zatrpklou slupkou skrývá i milující a oddaný člověk.

Knížku mám opravdu ráda, hlavně z toho důvodu, jak na mě dokázala působit a dojmout mě.

Když zavítáme do fantasy žánru, troufám si říct, že Dvůr mlhy a hněvu (neboli ACOMAF) je nejlepší kniha, jakou jsem kdy četla (a že jsem jí četla už třikrát). Je to druhý díl ze série Dvoru trnů a růží od Sarah J Maas. Příběh Feyre a Rhysanda předpokládám všichni už znají, takže ho ani nebudu zmiňovat. Pro ty, kteří ne, stačí vědět, že knížka je boží, čtivá, za každou cenu originální a vtipná.

Zůstaneme-li u fantasy, na můj best-book-list patří i Šest vran od Leigh Bardugo. Kniha o nebezpečných psancích kteří se rozhodnou vloupat do nejstřeženější pevnosti světa.

Naprosto jsem si zamilovala všechny postavy, dokázala se do nich vcítit a pochopit je. Samotný příběh je originální, jak jen to jde, a zkrátka skvělý a čtivý. Nehledě na to, jak je ta knížka krásná ♥




Pak zmíním hned dvě knihy najednou Šepotání a Alenku v Říši zombii. Oba jsou to retellingy na Alenku v říši divů. Jedna jako druhá mají naprosto skvělý a čtivý příběh a postavy, jež si zamilujete. 

Další příběh, který mi dost pocuchal nervy se skrývá ve Spouštěči od Wulfa Dorna. Je to asi první ryzí thriller, který jsem kdy četla, a byla to bomba. Skvělá zápletka, překvapující dějové zvraty a mrazivé scény.

Z romantických knih nesmím opomenout Sempre. Kniha od J. M. Darhower vypráví příběh mladé dívky, která celý svůj život byla v otroctví, dokud jí nevysvobodil jeden muž a nevzal jí k sobě do domu, kde žije se dvěma staršími syny. Mladá Haven se poprvé ve svých sedmnácti letech seznamuje s novými dosud neznámými věcmi, které se nám zdají zcela běžné a konečně začíná žít.

Já tuhle knihu miluju zejména kvůli krásnému a dojemnému příběhu této dívky ♥.

Ze sci-fi žánru je samozřejmostí poukázat na Illuminae a Geminu od Kaufmanové a Kristoffa, což jsou naprosto skvělé knihy, odehrávající se ve vesmíru. Zvláštní a výjimečná věc na nich je ta, jakým způsobem jsou zpracované - formou obrázků, emailových zpráv, výpisů z kamer a konverzací. Naprosto skvělé...

Poslední knihu, kterou zmíním je Něco víc od Patricka Nesse. Když jí začínáte číst, vlastně ani nevíte o čem je, nerozumíte tomu, co se děje ani v půlce knihy a stále si říkáte, tak co to sakra je, o co tady jde? Řeknu vám, stojí za to dojít až na konec. To, jakým způsobem Ness zvládnul příběh vyprávět, ba i ho vůbec vymyslet, je obdivuhodné a klobouk za to dolů.

Jaké jsou ty vaše "nej" knihy?

Lucka

Replika - Lauren Oliver | Recenze

Autor: Lauren Oliver 

Rok a měsíc vydání:  2018/02

 Počet stran: 456 

Nakladatelství: CooBoo 

Série: Replika 

Doba čtení: 20. - 22.3. 2018

 Názor:

Už od samého počátku, kdy jsme se dozvěděli, že Replika bude vycházet se kolem ní strhl obrovský marketingový bum. Myslím, že čtenáře zaujala hlavně z toho důvodu, jak je kniha postavená. Jde totiž číst z obou stran. Z každé strany je vyprávěná někým jiným a super věc na tom je ta, že si můžete libovolně knihu otáčet a číst ji, jak se vám zachce, protože oba příběhy se navzájem prolínají.  Tím pádem všichni, kdo tuto novinku zaregistrovali, se na ní začali těšit. Já byla mezi nimi. Rovnou vám ale sdělím, že mě hodně zklamala. Možná to bylo tím očekáváním a propagací knihy, ale já vám nevím.... 

Kniha vypráví příběh dvou dívek: Lyry, repliky, která žije v uzavřeném institutu na soukromém ostrově a Gemmy, obyčejné dívky, která ale většinu svého dětství strávila v nemocnicích, neustále osiřelá, a proto jí i dnes rodiče střeží jako oko v hlavě.

Děj začíná tím, že Lyra uprchne z institutu společně s další replikou, klukem číslo 72, a Gemma je málem unesena cizím mužem. Na základě toho se rozhodne pátrat po minulosti své rodiny a zjistí, že její otec má, co dočinění právě s institutem, kde se repliky vyrábí. Pak se dají věci pomalu do pohybu... Když říkám pomalu, opravdu to tak myslím, jelikož pro mě byla kniha ze začátku neskutečně nudná. Děj se táhl a nic moc se v příběhu nedělo. Když oba příběhy došly zhruba za polovinu, konečně se děj stal zajímavým.

První věc, kterou bych já na knize ocenila, je její velmi originální zpracování. Opravdu se mi nápad číst knihu z obou stran líbí. Zajímavý je i námět klonování lidí, tvoření replik, jelikož je to téma, s kterým se čtenář nesetká tak často.

Jenže to je tak všechno ke kladnému hodnocení. Příběh byl pro mě neskutečně jednoduše napsaný, z poloviny absolutně nudný a velká část dějových zvratů lehce předvídatelných.  Navíc se zde objevilo pár naprosto smysl nedávajících přirovnání, nad kterými jsem jen nechápavě vrtěla hlavou... Nevím, jestli se tím autorka snažila být originalní, každopádně jí to v tomhle ohledu rozhodně nevyšlo.

tohle je jeden z mnoha

Knihu nechci úplně odsuzovat, má co do sebe, jenže pro mě to byla absolutně průměrná Young Adult.

Oblíbená věta/citát:

"Copak jsi neslyšel o tom," začala Gemma otevírat plechovky s fazolemi, které nakoupili ve Walmartu, "že nejrychlejší cesta k srdci vede skrz žaludek?"

Jake se usmál. "Aha. Jasně. To proto policie během výslechů vždycky podává koláče."

Hodnocení:
Zápletka: 60% 

Konec: 70% 

Obálka: 95% 
Originalita: 90%