New books #4

Tak jsem se domnívala, že bych to mohla zvládat, každý měsíc napsat o nových knihách, a předpokládala jsem, že by se pokaždé mohla objevit nějaká, kterou bych s chutí do tohoto článku zahrnula. Pravděpodobně jste zaznamenali, že  článek o nových knihách za duben nebyl. Protože ani knížky nové nebyly. Logicky. No a nyní, v květnu se mi toho tu zase hromadí neskutečně moc. A tak jsem zjistila, jak je to nepraktické. Proto už články o knihách nebudou vycházet za každý měsíc, ale zkrátka postupně, po té době, kdy se mi jich tu na stole pár nahromadí.

No, ehm. Za květen jich je opravdu hodně a dneska se s vámi podělím o část z nich. Druhá část bude následovat malinko později. Knížky, o kterých tu budu nyní hovořit mají svůj původ u Megaknih, skvělého knižního e-shopu, který jsem objevila skrz kamarádku. Jestli hodláte v dohlednu objednávat, rozhodně zavítejte sem, protože jsou ty knížky fakt hodně levné a k nákupu určitě dostanete nálepku a záložku ♥ Druhým zdrojem je pak Svět knihy, na kterém jsem sice BOHUŽEL nebyla, a moc mě to mrzí, ale moje skvělá kamarádka mi z něj přivezla dvě knihy, o které jsem si řekla. (Díky ti moc Eliško ♥.) Pak jsem byla i v Levných knihách.

Knížku, na kterou jsem už nějakou chvilinku čekala, a potřebovala ji hned, jakmile jsem dočetla jí předcházející ségru, je Univerzita výjimečných - Zrada (Joelle Charbonneau). S těžkým srcem vám přiznám, že už jsem malinko pozapomněla všechny detaily, co se v první knize odehrávaly, ale pokračování si přečíst potřebuji děj se, co děj. Nebylo to dobrý jako Hunger Games, ale nějakou laťku to nasadilo a že se mi příběh a zápletky, které autorka vymyslela, byl jen dalším z důvodů si knihu koupit.

Pěknou chvíli už jsem chodila i kolem Podivuhodného a krásného soužení Avy Lavender (Leslye Walton). Co sem tak koukala na videa zahraničních Booktuberů, často se tahle kniha objevila v kolonce 'oblíbené'. Knížka mě zaujala, nejen obálkou, ale hlavně samotným příběhem. Je totiž o dívce, šestnáctileté holce, která se narodila s ptačími křídly. Jakmile je do hry zapletená magie, tajemství, láska a fantasy žánr, jdou veškeré zábrany stranou a já letím do knihkupectví.

Pak je tu Co mě naučil tučňák (Tom Michell) a jeho příběh, který si zkrátka potřebuju přečíst. Zaznamenala jsem ho, když vyšel, pak jsem ho na hodnou chvilku z hlavy zase vypudila a následně zas vzala pořádně na vědomí, když jsem tuhle knížku kamarádce koupila k narozeninám. To byl takový pohnutek, abych si knížku pořídila. K mému totálnímu neštěstí a vaší radosti a štěstí, těm, kdo knihu ještě doma nemají, pokud to nevíte, kniha zavítala do Levných Knih s cedulkou o asi 79 Kč. Smůle je to pro mě z toho důvodu, že jsem si knížku objednala za znatelně vyšší cenu a o týden později jsme navštívily LK. Chápete, jaký to pro mě byl hrozný pocit?

Když už jsme teda u těch Levných knih a týdnu, kdy jsme je v Karlových Varech navštívily, odnesla jsem si, za v celku zanedbatelnou cenu, S osudem v zádech (Meg Rosoff). Příběh o dospívání patnáctiletého kluka, jemuž je osud v zádech.

V racíme se zpět do skupiny 'Megaknihy' a s tím i k dalšímu kousku z mé objednávky - Losing It (Cora Carmack). Nerada a zahanbeně přiznám, že ani nevím, o čem kniha vlastně je. Díky střípkům informací, pochycené z videí, kde se kniha objevila, předpokládám, že to bude klidná oddechovka. Navíc, v košíku se ocitla díky té neskutečně nízké ceně.

Kdyby nebylo Klárky z kanálu Klářiny knihy a filmu, který letos vyšel, knihu Volání netvora (Patrick Ness) bych dost možná ani nezaznamenala. Díky bohu za tyto dvě informace, které mě donutily knihu chtít si přečíst, a pak už daleko menší druhý dík jim za to, že jsem si knížku potřebovala koupit a utratila tak další a další peníze. Důvodů, proč si příběh chci přečíst je spoustu.  Když řeknu, že je o malém klukovi, jehož  maminka je týrána léčebnými procedurami v nemocnici, že je to dojemný a pláč vyvolávající příběh a je to knížka plná přenádherných ilustrací, myslím, že to je až, až.





 

Dalším kouskem je Bez jablka (Miloš Říhá, Michelle Losekoot). Takový impuls k tomu, abych si knížku musela přečíst byl spolužačky referát o ní při hodině češtiny. Stačila jediná čtená ukázka, a já jí musela mít. Hádám, že se u téhle knížky dost nasměju a neskutečně se na to těším.









 

Knížku, ze které jsem zatraceně šťastná, že jsem jí dostala do rukou a mohla pokračovat ve čtení série, která si v prvním kroce nakročila velmi slibně, je Dvůr mlhy a hněvu (Sarah J. Maas). Více jak šestisetstránková bichle, kterou jsem již přelouskala jako nic a sakra vůbec nelituju, že jsem za ní vyždímala peněženku, protože jsem z knihy natolik unešená, jak snad jen dokážu být ♥. 

Předposledním kouskem jsou Posvátné lži Minow Blyové (Stephanie Oakes). Zase se přiznám, že jsem netušila o čem knížka je, ale prostě jsem jí potřebovala mít a nějak jsem prostě věděla, že by se mi měla líbit. Po shlédnutí videa od Markétky, kde o téhle knize mluví, jsem dostala trochu šok, když jsem uslyšela, že Minow usekli ruce. Tak to to teda začíná být napínavé...









 

Tamtadadá... poslední kniha je tu a je jí Caraval (Stephanie Carber). Tahle knížka je mi velkou záhadou a moc, moc se na ní těším, protože mi zní vážně tajemně a napínavě. Co jsem tak pochytila, má být hlavně o poutě dvou sester, kdy se jedna snaží najít a zachránit druhou, do toho je tu tajemný cirkus Caraval a nebezpečí, jenž tu pravděpodobně někde číhá. Já ale pevně doufám, že se tu objeví i nějaká romantika, protože bez té to nikdy není úplně ono.

Tak, to je pro dnešek ode mě vše a brzy můžete očekávat další článek o nových knihách...

Do té doby vám přeji jen a jen hezké dny ♥

Lucy

Siréna - Kiera Cass | Recenze

Autor: Kiera Cass

Rok a měsíc vydání: 2017/02

Počet stran: 304

Nakladatelství: CooBoo

Série: x

Doba čtení: 23.4. - 2.5. 2017

Je to, jako kdybys měla tři životy. S prvním nevíš, jak naložit, v druhým máš takovou moc, o jaký se nikomu ani nesnilo, a teprve ve třetím dokážeš cokoli, co si umaneš, protože najdeš smysl života a víru v sebe sama.

Přesně před osmdesáti lety plula společně s rodinou mladá devatenáctiletá Kahlen na lodi. Bohužel byla ve špatnou chvíli na špatném místě a Oceán si toho večera Kahleninu loď vybral za oběť. Těsně před tím, než se stačila utopit, když loď klesala ke dnu, prosila o to, že chce ještě žít. A Oceán jí vyslyšel. Nabídl jí, že ji zachrání a bude moci žít dál, zahrnovalo to ale i stoletou službu jemu samotnému. A tak se Kahlen stala sirénou.

Abyste to dobře pochopily, existuje důvod, proč dochází k lodním nehodám a katastrofám. Někdy se to dá vysvětlit silnou bouří, přehlédnutým ostrým útesem, či obrovskými vlnami, ale občas se stalo, že loď ztroskotala jen tak a příčina nebyla objasněná, ale prozradím vám tajemství, za vším je Oceán. Není to člověk, není to neživá věc. Těžko se to vysvětluje, je to zkrátka voda a život v ní, jenže navíc umí myslet, mluvit a taky má hlad. Proto stvořil sirény, svobodné a mladé dívky, jež zachránil před utonutím a nyní jsou mu povinny po sto dlouhých let sloužit a vábit svým zpěvem lidi do moře. Za to jsou odměněny krásou a nesmrtelností po dobu jejich služby.

"Oceán s námi má soucit, pokud ví, co nás k nějakému chování vede, ale tím jsou zároveň dány meze jeho milosrdnosti."

Nyní je tomu již osmdesát let, co Kahlen slouží Oceánu. Spolu se svými třemi sestrami sirénami Miakou, zapálenou umělkyní, Elizabeth, energickou a pro kluby zapálenou dívkou a Aisling, která je z nich nejstarší a brzy dokončí svou stoletou službu, žijí mezi obyčejnými lidmi. Bohužel, celé jejich bytí mezi lidmi má jeden zásadní háček, nesmí promluvit ani slůvko. Jakmile člověk zaslechne hlas sirény, jako v transu, nevnímaje okolí, skočí do oceánu a utopí se. Proto jejich život není jednoduchý, ale už si na to zvykly.

Kahlen od první chvíle nenáviděla to, co byla povinna vykonávat - brát lidem životy. A teď, kdy už jí zbývá "pouhých" dvacet let a bude propuštěna, se to vše jen zhoršuje a vina je čím dál tím větší. 

"Snad bych se měla nechat ovládnout tím citem, který mě zaplavuje a zastiňuje všechny ostatní, protože už bych nemusela vyvíjet takové úsilí k jejich potlačení. Pocity viny by mi nepřipadaly tak tíživé a nevyvolávaly by noční můry."

Jednoho dne, když se staví v knihovně, potká tam kluka - Akinliho - který se s ní pokusí zavést rozhovor. Nebere ohledy na to, že je němá, že mu nemůže odpovídat, její krása není hlavním důvodem proč se s ní baví, což je ale většinou důvod, proč se chlapci snaží získat siréninu pozornost. Je na Kahlen milý a hodný.

"Nemohla jsem pro něj najít správné slovo. Žádným jsem ho nemohla úplně vystihnout. Slušný? To by bylo jenom, jako když se chová zdvořile. Laskavý? Nepokrylo by dobrotu srdce a hluboké porozumění, které měl pro jiné, byť měl sám důvody ke smutku a trápení. Ani dokonalý nebylo to pravé. Měl pochopitelně i chyby jako každý člověk, ale právě těmi nedostatky mi byl ještě bližší a milovala jsem ho i s nimi. Akinli nebyl perfektní člověk, ale byl dokonale lidský."

A to jí okouzlí. Vznikne mezi nimi pouto a postupem času se do sebe i zamilují.  A po těch spousty let poslušnosti a věrnému sloužení Oceánu Kahlen porušuje jedno pravidlo za druhým.

První věc, která mě překvapila, když jsem si o této knížce hledala informace, byla ta, že to byla úplná prvotina Cassové, která vyšla v roce 2009, ještě dávno před dnes již velmi slavnou Selekcí. Ale knížka mě vůbec nezklamala. Byla originální, čtivá a částečně i překvapující. O Sirénách, či mořských pannách člověk zajisté už někdy slyšel a každý určitě ví, co jsou zač. A přesto autorka dokázala napsat takovou knížku, velmi originální a poutavou.

Všechny sirény Miaka, Elizabeth, Kahlen, Aisling, i Padma, která se k nim později přidala, když Aisling odešla, mi byly sympatické a měla jsem je ráda už od začátku. Co se Akinliho týče, stejně jako Kahlen, když jsem ho poprvé potkala toho dne v knihovně, zamilovala jsem se hned na první pohled. Neskutečně mě zaujal svým chováním a laskavostí, kterou Kahlen projevoval.

Na druhé straně Oceán, ten jsem ráda neměla. Přišel mi hodně majetnický a sobecký, co se Kahlen týče.

Když jsem knížku četla, příběh mi připadal takový milý a poklidný. Jakmile se pak schylovalo ke konci a znenadání se s Akinlim i Kahlen něco začalo dít, příběh se dal konečně do pohybu. Autorka si pro čtenáře připravila rozhodně pořádnou a pikantní zápletku s velmi uspokojivým rozuzlením.

Oblíbená věta/citát:
"Spolubydlící tam asi nebude, tak budeš alespoň ušetřená děsnýho zážitku. Přísahám, že snad bere hodiny, jak být nemožným oslem." str. 71

Hodnocení:

 Postavy: 80%

Zápletka: 95%

Konec: 97%

Obálka: 94%

Originalita: 100%

CELKEM: 92%