Autor: Kiera Cass
Rok a měsíc vydání: 2017/02
Počet stran: 304
Nakladatelství: CooBoo
Série: x
Doba čtení: 23.4. - 2.5. 2017
Je to, jako kdybys měla tři životy. S prvním nevíš, jak naložit, v druhým máš takovou moc, o jaký se nikomu ani nesnilo, a teprve ve třetím dokážeš cokoli, co si umaneš, protože najdeš smysl života a víru v sebe sama.
Přesně před
osmdesáti lety plula společně s rodinou mladá devatenáctiletá Kahlen na lodi.
Bohužel byla ve špatnou chvíli na špatném místě a Oceán si toho večera
Kahleninu loď vybral za oběť. Těsně před tím, než se stačila utopit, když loď
klesala ke dnu, prosila o to, že chce ještě žít. A Oceán jí vyslyšel. Nabídl
jí, že ji zachrání a bude moci žít dál, zahrnovalo to ale i stoletou službu
jemu samotnému. A tak se Kahlen stala sirénou.
Abyste to
dobře pochopily, existuje důvod, proč dochází k lodním nehodám a katastrofám.
Někdy se to dá vysvětlit silnou bouří, přehlédnutým ostrým útesem, či obrovskými
vlnami, ale občas se stalo, že loď ztroskotala jen tak a příčina nebyla objasněná,
ale prozradím vám tajemství, za vším je Oceán. Není to člověk, není to neživá
věc. Těžko se to vysvětluje, je to zkrátka voda a život v ní, jenže navíc umí
myslet, mluvit a taky má hlad. Proto stvořil sirény, svobodné a mladé dívky,
jež zachránil před utonutím a nyní jsou mu povinny po sto dlouhých let sloužit
a vábit svým zpěvem lidi do moře. Za to jsou odměněny krásou a
nesmrtelností po dobu jejich služby.
"Oceán s námi má soucit, pokud ví, co nás k
nějakému chování vede, ale tím jsou zároveň dány meze jeho milosrdnosti."
Nyní je tomu
již osmdesát let, co Kahlen slouží Oceánu. Spolu se svými třemi sestrami sirénami
Miakou, zapálenou umělkyní, Elizabeth, energickou a pro kluby zapálenou dívkou
a Aisling, která je z nich nejstarší a brzy dokončí svou stoletou službu, žijí
mezi obyčejnými lidmi. Bohužel, celé jejich bytí mezi lidmi má jeden zásadní
háček, nesmí promluvit ani slůvko. Jakmile člověk zaslechne hlas sirény, jako v
transu, nevnímaje okolí, skočí do oceánu a utopí se. Proto jejich život není
jednoduchý, ale už si na to zvykly.
Kahlen od
první chvíle nenáviděla to, co byla povinna vykonávat - brát lidem životy. A
teď, kdy už jí zbývá "pouhých" dvacet let a bude propuštěna, se to
vše jen zhoršuje a vina je čím dál tím větší.
"Snad bych se měla nechat ovládnout tím citem,
který mě zaplavuje a zastiňuje všechny ostatní, protože už bych nemusela vyvíjet
takové úsilí k jejich potlačení. Pocity viny by mi nepřipadaly tak tíživé a
nevyvolávaly by noční můry."
Jednoho dne,
když se staví v knihovně, potká tam kluka - Akinliho - který se s ní pokusí
zavést rozhovor. Nebere ohledy na to, že je němá, že mu nemůže odpovídat, její
krása není hlavním důvodem proč se s ní baví, což je ale většinou důvod, proč
se chlapci snaží získat siréninu pozornost. Je na Kahlen milý a hodný.
"Nemohla jsem pro něj najít správné slovo. Žádným
jsem ho nemohla úplně vystihnout. Slušný? To by bylo jenom, jako když se chová
zdvořile. Laskavý? Nepokrylo by dobrotu srdce a hluboké porozumění,
které měl pro jiné, byť měl sám důvody ke smutku a trápení. Ani dokonalý
nebylo to pravé. Měl pochopitelně i chyby jako každý člověk, ale právě těmi
nedostatky mi byl ještě bližší a milovala jsem ho i s nimi. Akinli nebyl
perfektní člověk, ale byl dokonale lidský."
A to jí
okouzlí. Vznikne mezi nimi pouto a postupem času se do sebe i zamilují. A
po těch spousty let poslušnosti a věrnému sloužení Oceánu Kahlen porušuje jedno
pravidlo za druhým.
První věc,
která mě překvapila, když jsem si o této knížce hledala informace, byla ta, že
to byla úplná prvotina Cassové, která vyšla v roce 2009, ještě dávno před dnes
již velmi slavnou Selekcí. Ale knížka mě vůbec nezklamala. Byla originální,
čtivá a částečně i překvapující. O Sirénách, či mořských pannách člověk
zajisté už někdy slyšel a každý určitě ví, co jsou zač. A přesto autorka
dokázala napsat takovou knížku, velmi originální a poutavou.
Všechny
sirény Miaka, Elizabeth, Kahlen, Aisling, i Padma, která se k nim později
přidala, když Aisling odešla, mi byly sympatické a měla jsem je ráda už od
začátku. Co se Akinliho týče, stejně jako Kahlen, když jsem ho poprvé potkala
toho dne v knihovně, zamilovala jsem se hned na první pohled. Neskutečně mě
zaujal svým chováním a laskavostí, kterou Kahlen projevoval.
Na druhé
straně Oceán, ten jsem ráda neměla. Přišel mi hodně majetnický a sobecký, co se
Kahlen týče.
Když jsem
knížku četla, příběh mi připadal takový milý a poklidný. Jakmile se pak
schylovalo ke konci a znenadání se s Akinlim i Kahlen něco začalo dít, příběh
se dal konečně do pohybu. Autorka si pro čtenáře připravila rozhodně pořádnou a
pikantní zápletku s velmi uspokojivým rozuzlením.
Oblíbená věta/citát:
"Spolubydlící tam asi nebude, tak budeš alespoň ušetřená děsnýho zážitku. Přísahám, že snad bere hodiny, jak být nemožným oslem." str. 71
"Spolubydlící tam asi nebude, tak budeš alespoň ušetřená děsnýho zážitku. Přísahám, že snad bere hodiny, jak být nemožným oslem." str. 71
Hodnocení:
Postavy: 80%
Zápletka: 95%
Konec: 97%
Obálka: 94%
Originalita: 100%
CELKEM: 92%