Leden 2017

Tak je to tady. První měsíc v roce 2017 je za námi a začíná únor (překvapivě Luci :D).

Přiznám se, že do nového roku jsem zrovna nevkročila dobrou nohou. Už od Vánoc jsem měla zdravotní problémy a stále jsem se těch nemocí, co na mě doléhaly nemohla zbavit. Nakonec jsem skončila doma na Štědrý den se čtyřicítkami horečkami v posteli, a jelikož byla tak nějak celá naše rodina nemocná a brala antibiotika, neplánovali jsme nikam jít slavit silvestr. Poslední prosincový den jsem teda strávila zalezlá doma s pochmurnou náladou, protože bylo zvykem slavit silvestr s kamarády, a ne sedět doma sama jako pecka. Takže jakmile přišla půlnoc, já byl vážně otrávená, že trčím doma. Alespoň ohňostroj za něco stál, i když jsme venku málem zmrzli.

Každopádně takhle jsem si vstup do nového roku nepředstavovala, ale co se dá dělat, bude lépe.

Letos už jsem se ani nenamáhala si dělat nějaká předsevzetí, protože se znám natolik dobře, že vím, že bych nic z toho nedodržela, možná maximálně prvních pár dní.

Čím blíže bylo pololetí, tím víc nám toho předhazovali ve škole. Oni se totiž učitelé vždycky v nějakém období zblázní a asi si řeknou, že ty naši studenti nic nedělají, nudí se, tak jim dáme písemky, aby měli doma co dělat a mohli se učit. Pokaždé je to ve škole před vysvědčením stejné. Do teď se divím, že po skončení výuky dojdeme pokaždé domů, že se někdy v půli cesty nezhroutíme únavou.... Dobře to trochu přeháním, ale unavení jsme sto procentně a testů nám dávají taky dost!

Co se lednových akcí a událostí týče, bylo jich poměrně dost.

Hned na úplném začátku jsme s několika spolužáky v doprovodu s paními učitelkami jeli do Ostravy soutěžit. Soutěž se jmenuje U6 a asi dvakrát týdně jí vysílají na ČT :D. Projeli jsme půlku republiky vlakem. Z Prahy do Ostravy jsme se svezli pendolínem, což byl taky docela zážitek. V té aréně, kde se soutěž natáčela, byl celý televizní štáb neuvěřitelně milý. Bylo vidět, že ti lidé už spolu něco prožili a že si rozumí. Mně osobně přišli všichni Ostraváci, které jsem potkala milí a přátelští. Soutěž jsme nakonec vyhráli, největší zásluhu na tom měl náš kapitán, když vyhrál poslední soutěž. Domů jsme si odvezli mobily a další drobné ceny, takže jsme byli šťastní.

17.ledna v úterý se u nás ve městě konal muzikál-Tarzan, který připravili tamější děti a učitelé ze základní umělecké školy. Bylo to moc hezké. Obdivuji jak děti, tak i dospělé, že to dokázali tak krásně zorganizovat. Kdyby tu byla možnost se na to kouknout znova, hned bych se jí chytila.

Do toho spoustu dalších testů a zkoušení ve škole. Byla jsem ráda, že jsme na Tarzana šli, protože to bylo zaprvé takové zpestření dne a zadruhé jsme se ulili z několika hodin.

S kamarádkou jsme pak jeden týden dělaly referát na fyziku a jako vždy jsme to spojily s kinem. Tentokrát dávali Odvážnou Vaianu. Byl to neskutečně srandovní a hezký film. Samozřejmě jsem si i pobrečela.

 O týden později jsme to opakovaly - v sobotu (28.1.) jsme se s kamarádkou rozhodly jít do kina na Psí poslání. Původně jsme měly jít čtyři, ale nakonec jsme zbyly jen my dvě. Film byl krásný. Pokud se na něj teprve chystáte, doporučuji si s sebou vzít alespoň balení kapesníků. My jsme brečely od začátku až do konce. Někdy, protože to bylo smutné a někdy to byly slzy smíchu. Každopádně to byl úžasný film, na který se podívám znovu hned jak budu moct. S sebou jsem pro nás vzala ještě brambůrky, protože u nás v kině nějakou dobu rekonstruovali a bufet ještě neobnovili. Znáte ten pocit, když si v klidu chroupete ty své brambůrky, a najednou přijde tichá scéna s tichým zvukem a je slyšet jenom vaše chroupání? Vždycky nám zůstala ruka trčet v pytlíku od brambůrků, protože všechno najednou ztichlo a vy jste nechtěli rušit tím, že vyndáte ruku ven a začnete dělat rámus. Určitě to znáte, ne?

V pondělí jsem potom byla na plaveckých závodech. (Zmiňovala jsem se už někde, že plavání miluju? :D) Já mám tyto "plavecké akce" strašně moc ráda, protože jsem s lidmi, se kterýma si rozumím a se kterýma je sranda. Potom už si samotný závod nemůžete nic jiného, něž užít. Kdo o tom nemá přehled, tak vám povím, že se plavou vždy dva závody: prsa a potom volný způsob, pro který se volí většinou kraul, jelikož je nejrychlejší. Já jsem ve starší kategorii, takže plavu 50 metrů od každého způsobu. No...nakonec jsem vyhrála dvě zlaté medaile, byl to super večer strávený se super lidmi (Byl by super i kdybych nevyhrála :D)

No a už jsme na konci. V úterý (31.1) jsme dostali vysvědčení. U mě dobrý. I celkově jako třída jsme docela chytrý (to se nechlubím :D). Ale sotva skončilo jedno pololetí, druhé začíná a učitelé už nám zase solí jednu písemku za druhou. Přísahám, že mě ta škola jednoho krásného dne přivede do hrobu.

A co knížky?

Za leden jsem přečetla 5 knížek a šestou mám rozečtenou. Času na čtení je čím dál tím míň....

Všechny knihy z tohoto měsíce jsem ohodnotila nad 92 %, což znamená, že všechny byly skvělé a něčím nejlepší. Takže na knížky to byl měsíc šťastný.

   1.Škola noci - Zrazená 2. - P.C.Cast, K. Cast (9.12-22.1.)

   2.After - Pouto 4. - Anna Todd (30.12-4.1.)

   3.První konec - Lauren James (4.1.-14.1.)

   4.Běsnění 4.- A.G. Howard (22.1.-24.1.)

   5.Sůl moře - Ruta Sepetys (25.1.-30.1.)

Jak jste strávili leden vy? Taky byl tak rušný?