8 knih s nečekaným koncem

Poslední dobou se mi často stává, že nad knihami, které čtu, až moc přemýšlím a zabíhám myšlenkami tak daleko, co by se mohlo stát. Vymýšlím různé teorie o tom, jak by kniha mohla skončit, a v tomhle období to většinou dopadne tak, že jedna z těch mých teorii, které se mi mohly v hlavě třeba jen na sekundu mihnout, se nakonec vážně stane opravdovým koncem. Pokud je knížka sama o sobě úžasná, na hodnocení jí to neubere bodů, jenže mně ta moje pitomá hlava pak malinko kazí požitek z četby a nedokážu se ubránit větám: Já to říkala. Myslela jsem si to.
Mám tu i důkaz, stalo se mi to zrovna nedávno s knihou Deset malých nadechnutí (K. A. Tucker). Vygradování knihy bylo geniální, konec fantasticky vymyšlený, jenže mě tato teorie napadla už v průběhu čtení, byla to jen další z mnoha myšlenek, které mi v tu chvíli prolétly hlavou, jenže pak jsem z toho byla zklamaná a plácala jsem se do čela za to, že jsem se ochudila o ten závěrečný šok, který si autorka pro čtenáře přichystala. No jo, ta moje hlava, to mám z toho, že moc přemýšlím....
Každopádně, to bylo k úvodu, a teď už se pojďme kouknout na to, kvůli čemu jste si tenhle článek pravděpodobně rozklikli. Existují totiž i knížky, u kterých mě konec totálně šokoval...

Všechno úplně všechno - Nicol Yoon

Dobře, dobře, tohle není úplně ten správný příklad, jelikož jsem měla tušení, k čemu se možná na konci knihy Všechno, úplně všechno schyluje, ale kniha je tu z toho důvodu, že spoustu čtenářů by to nečekalo a já sama, i když jsem měla podezření, mě konec stejně trochu šokoval.

Zlodějka knih - Markus Zusak

Knížky o válce nejsou veselé, ale tahle vás donutí cítit úplně všechno. Nenávist, lásku, ublížení, smutek, ale i neskonalé štěstí. Nehledě na to, že při čtení jste ve vybraných pasážích knížky napjatí jako struna, protože tak strašně moc doufáte, že se nic nepokazí, Markus Zusak přišel i s velmi nečekaným a hodně smutným koncem, u kterého jsem vypotřebovala spoustu kapesníků. (Ehm, tímto jsem vás nechtěla odradit od přečtení knížky, protože dost možná budete brečet. Předpokládám, že počítáte s tím, že knížka bude smutná, když je o válce. Ale právě naopak jsem tím chtěla říci, ať si knihu přečtete, právě kvůli tomu, co vás příběh donutí cítit. Konec už je jen šokujícím detailem.)

Spouštěč - Wulf Dorn

Spouštěč je jedním z mála thrillerů, u kterého jsem se opravdu trošku bála a občas mi mrazilo v zádech. Vyvražďovačky se mnou moc nehnou, možná tak zkřivím obličej odporem, při nechutných krvavých scénách, ale příběhy, které se zaměří nejen na knižních postav, ale i vaší, psychiku a pořádně vám zamotají hlavu, to už je něco úplně jiného. Na konci knihy vás čeká rozhodně šokující rozuzlení mrazivého příběhu a za chvíli potom vám dojde, jak je tenhle příběh totálně geniální. Klobouk dolů Wulfe Dorne!

Ostrov lhářů - Emily Lockhart

Tahle knížka mě dostala, a hodně. Nevím, jak působila na ty, kteří ji četli, tedy možná i některé z vás, ale já jsem celou dobu při čtení Lhářů vlastně vůbec netušila, o co jde, protože knížka byla stále halená v jakési mlze tajemna a těsně za ní se skrývala odhalení, která sice byla na dosah ruky, ale autorka vám nedovolila za tu oponu nakouknout dokud... jste nedošli až na konec, a tam jste na jednu stranu byli rádi, že jste se přes tu mlhu dostali a konečně vás osvítila pravda, ale na druhou byste radši zůstali v tom oparu nevědomosti, protože tohle je až moc velký šok. 

Nocte - Courtney Cole

Nocte jsem četla zhruba před rokem, možná pár měsíců navíc a rozhodně nemůžu vymazat z hlavy konec knížky. Popravdě jsem očekávala úplně něco jiného, nějaké sci-fi, nebo tak, nic takového to nebylo, přesto kniha totálně předčila má očekávání a vážně hodně, hodně silně pochybuji o tom, že by konec téhle dokonalosti kdy kdo čekal, protože na to zkrátka nemůžete přijít, jen číst s otevřenou pusou a koukat na to, co to autorka provedla a jak se čtenáři dokázala bravurně manipulovat! 

Všechny malé zázraky - Jennifer Niven

 

Vynechaje posledních pár závěrečných stránek, o téhle knize bych vám pověděla, že je to moc roztomilé, a super odpočinkové čtení na odpoledne. Nepředpokládala jsem žádné zvraty, či konce, které ve vás probudí milióny pocitů. A přesně to s vámi tahle knížka udělá. Pokud knížku budete číst, přepadáte si jak ve vaně plné horké, příjemné vody. Jakmile dojde na konec, polije vás ledová sprcha. 

První konec - Lauren James

Tohle je právě to správné pro dnešní téma. První konec nebyla kniha, u které bych čekala koncový zvrat a otázky jako: Co? Děláte si srandu? Co se to sakra děje?, které mi do mozku začnou lítat rychlostí hurikánu. JENŽE OMYL! TAKHLE SE VYDĚLÁVÁ. Napíšete úžasnou knížku o cestování v čase, přidáte vtipný důvod toho, proč celá knížka vlastně existuje a doplníte to koncem, který vám vůbec nic neřekne, maximálně vám tak zblbne hlavu a lidi jako já musí okamžitě do knihkupectví pro druhý díl, kde doufají, že najdou vysvětlení.

Poslední hvězda - Rick Yancey

Pokud znáte trilogii Pátá vlna, a pevně věřím, že ano, protože tahle bomba vás nemohla minout, ať už v knižní, či filmové verzi, tuhle sérii si zamilujete a je to jízda, řeknu vám. Poslední hvězda je závěrečný díl trilogie. Jakmile zhltnete posledních pár stránek, kdy se děj blíží konci, máte na výběr ze dvou reakcí, které uděláte: buď to nebudete tak alespoň pět minut schopni slova a budete sedět s pusou dokořán, nebo jakmile vám to, co se stalo dojde, rozbrečíte se. Ehm, pardon, vlastně je tu ještě třetí možnost: Budete sedět s pusou dokořán, neschopni slova a po pěti minutách, po tom, co vám to dojde, začnete brečet. Tohle jsme si mi čtenáři rozhodně nezasloužili.

Vzpomenete si ještě na další knihy, které mají šokující konce?

Lucy