Dreamologie - Lucy Keating | Recenze

Autor: Lucy Keating

Rok a měsíc vydání: 2016/12

Počet stran: 336

Nakladatelství: YOLI

Anotace:

Kdo by nechtěl potkat kluka svých snů?
Alice potká kluka svých snů – doslova. S Maxem cestují po světě a prožívají spoustu krásných a dobrodružných chvil. Ale je v tom háček! O všem se Alici jen sní... Do té doby, než se s otcem přestěhuje do Bostonu a začne chodit na novou školu. A koho ve třídě nepotká? Maxe – kluka z masa a kostí! Není ale takový, jakého si ho Alice představovala. Má komplikovanou povahu a cestu k sobě nenacházejí snadno. Za vším vězí dávný experiment, který jim hranici mezi realitou a snovým světem nadlouho rozostřil. Komediální příběh s laskavě potrhlými hrdiny a spoustou sympatických postav, které čtenáře donutí smát se nahlas!

Doba čtení: 12.2. - 19.2. 2017

Názor:

Dreamologie byl typ knížky, který nijak neurazí, ale ani vyloženě nenadchne. Knížku jsem si kupovala s tím, že mě bude bavit to téma. Sny. A knížka mě v tomto ohledu opravdu nezklamala. Příběh, a hlavně to téma, myslím, bylo originální a děj plynul rychle. Bohužel jsem zde našla i pár věcí, které mi vadily. Sem tam se v knize objevovaly překlepy a drobné chyby, čímž nechci tvrdit, že bych kvůli tomu ubírala na kladném hodnocení, jen to malinko kazilo ten požitek z četby a občas jsem musela číst větu víckrát, abych se ujistila, že smyslu věty opravdu rozumím. Další věc, která mi vadila, ale chyba tisku už v tom roli nehrála, byla samotná hlavní hrdinka. Mám tak trochu smíšené pocity o tom, co si o ní mám myslet. Ze začátku mi byla hodně sympatická, ke konci taky, jen už ne tolik. Chvílema mi připadalo, že vůbec neví, o čem mluví. Dám Vám malý příklad: Na začátku potká jednoho chlapce, velmi energického, výřečného a usměvavého kluka, který jí nepřijde, kdo ví jak atraktivní, a je každou chvilku v ředitelně za nějaký problém, který udělal. Asi po měsíci, co se s ním seznamuje o něm začne tvrdit, že je inteligentní, šarmantní a má smysl pro dobrodružství, když jediné místo, kde spolu chvilku strávili, bylo šlapadlo na jezeře a jediná "nenudná" a vážně myslím, že ne dobrodružná věc, která se zde stala, bylo, že skočil do vody a zachránil psa. Samozřejmě, že člověk toho o někom za měsíc může zjistit spoustu, netvrdím, že ne, ale já jsem prostě takový pocit při čtení týhle knížky neměla. Pokud byste tenhle příklad nebrali jako dostatečné zdůvodnění, nebyl to jediný výlev myšlenek, který mi tak trochu postrádal smysl. Zase jiný příklad: Zná někoho, můžou to být maximálně dva měsíce a už s jistotou říká, že tohle by on neudělal, tohle se mu nepodobá, vždyť já ho přece dobře znám....! Takhle bych pár dalších situací ještě našla... Nevím, jestli je to jen mým divným mozkem, že mi tyhle (možná) maličkosti (nevím) vadily, ale mě to myšlení hlavní hrdinky svým způsobem prostě strašně vytáčelo. Jako poslední větší mínus bych měla to, jak rychle, bez jakéhokoliv vysvětlování, často v knize děj plynul. Myslím, že některé scény, či události by si vysloužili více vysvětlení a podrobností.

Ale abych stále jen nekritizovala, vzhledem k tomu, že tahle knížka, byla autorčina úplná prvotina, musím říct, že se jí kniha povedla. Nejvíce bych na knížce znova vychválila originální děj a nápad, s jakým autorka přišla. Netuším, jestli v zahraničí už takové knížky vyšly, či ne, každopádně já jsem nic podobného nečetla a byla jsem z děje příjemně překvapená. Myslím, že stojí za zmínku i to, že je kniha opravdu vtipná, jak slibuje v anotaci. Já jsem se párkrát nahlas opravdu zasmála.

"Například byla pescetariánka, a tak mohla jíst jen humánně zabíjené ryby. Pardon, ptala se číšníka v nóbl francouzské restauraci, ale byla tahle ryba usmrcená injekcí za zvuků uklidňující symfonické hudby? Nebo zemřela z přirozených příčin právě ve chvíli, kdy k ní připlula rybářská loď, třeba na srdeční selhání nebo mozkové aneurysma?"

Takže nevím, mám ohledně téhle prvotiny takové smíšené pocity. Byla to pěkná oddychová knížka, děj plynul rychle a příběh s tématikou byly originální. Chyby, které jsem tam viděla a našla já, jsou samozřejmě jen mým osobním názorem a že to vadilo mně, neznamená, že Vám musí taky. Nakonec to může být i tak, že na knize nic špatného nebylo, jenom já jsem zrovna měla šťouravou náladu a chyby jsem tam najít chtěla..... Ale ne, teď vážně! Byl to jen můj osobní názor a vsadím se, že spoustu z Vás kniha nadchne a potěší.

Oblíbená věta/citát:

"Jsem prostě šťastná. Kéž by to tak mohlo zůstat."

"A proč by nemohlo?"

"Protože věci se mění."

"Ne, když jim to nedovolíme." str. 259 

Hodnocení:
  Postavy: 70% 
Zápletka: 90% 

Konec: 85% 
Obálka: 80%

  Originalita: 100%

CELKEM: 75%