Případ ukradeného zubu - W. Ritter | Recenze

Autor: William Ritter

Rok a měsíc vydání: 2017/02

Počet stran: 272

Nakladatelství: Host

Doba čtení: 8.3. - 16.3. 2017

Aby a Jackaby jsou po nedlouhé pauze od minulého případu povolání znovu, a tentokrát mají co dočinění s kočkou, která ale ve skutečnosti není kočka, ale ryba. Jedná se o takzvaného chameleomorfa, kterým to všechno začne. O den později je majitelka kočko-ryby nalezena mrtvá a Jackaby usuzuje, že pro tentokrát by mohl být na vině upír. Zanedlouho se v novinách objeví článek o objevené obrovské kostře, a protože Abigail jako bývalá paleontoložka je z toho úplně nadšená a navíc se i zde objevují oběti s dírami na krku, což je zase něco pro Jackabyho, společně se vydávají do Gad´s Valley. Teprve tam se děj pořádně rozjede, stává se jedna divná věc za druhou, tajemství střídá další a nevysvětlitelné a nebezpečné věci se dějí.

Vrací se i mladý, pohledný policista Charlie Cane a společně s ostatními je na stopě, jak vrahovi, tak i zloději, který ukradl obrovský zub právě té slavné vykopávce.

Druhý díl Williama Rittera o tajemném, vtipném a zkrátka svém detektivovi Jackabym byl určitě ještě lepší než díl první. Kniha, inspirována slavným Sherlockem Holmesem a Doctorem Who vás přenese do devatenáctého století a fantastického, na první pohled úplně normálního, světa plného úžasných i nebezpečných stvoření.

První věc, kterou stojí za to zmínit je vtipnost. Celá tato knížka byla neskutečně vtipná a já se nejednou zasmála nahlas.

Kniha mě moc bavila a všechny postavy v ní jsem si oblíbila, ať už měly dobrý či špatný charakter. Autor je zkrátka dokázal skvěle vykreslit. Už od první chvíle (počítáme první díl)  jsem si zamilovala Jackabyho. Výjimečný, tajemný a chytrý mladík, který vám vše vysvětlí, všechno zná, ale moc nerozumí lidem, vás zkrátka zaujme ať chcete nebo ne.

"Mám pocit, že se cítí líp, když může nevysvětlitelné věci vysvětlovat, jako by to byla věda, i když ta jeho vysvětlení vlastně vůbec nic nevysvětlují."

I přesto, že už jsme u druhé knihy, stále o něm nic nevím. Je upřímný, ale hodně tajemný. Stále je tu ta otázka, jaké je jeho jméno -  co znamená R. F. Jackaby? Vážně doufám, že se to ve třetím díle dozvím.

"Jména dávají moc, pro ty, kdo ovládají určitá prastará, velice temná umění, je dobrovolně odhalené jméno jako provázek, za který se vodí loutka. Svoje jméno jsem se rozhodl bedlivě střežit."

Děj se četl rychle a byl napínavý od začátku až do konce. Příběh se pomalu rozvíjel a nová záhada a zápletka střídala druhou. Konec se částečně vyřešil, bylo to vážně promyšlené a překvapivé.

Všechno do sebe zapadlo, ale stále je zde něco, co zůstává nevyřešené, a proto kniha končí napínavě a částečně neuzavřeně.

Pokud hledáte knihu, u které budete napnutí jak struna, budete se bát a očekávat, co přijde v dalším okamžiku, tohle není ta správná kniha pro vás. Případ ukradeného zubu je odpočinková knížka na odpoledne bez velké dávky romantiky. Neunudí vás, neuspí, jen příjemně překvapí a hodně pobaví.

Oblíbená věta/citát:

Jsem člověk, který miluje citáty a tahle knížka byla plná inspirujících a ponaučujících věcí, takže já byla jak v sedmém nebi. Odpusťte mi tedy, že dneska budou úryvky dva, za živého boha jsem se nemohla rozhodnout.

"Všichni výjimeční lidé jsou už jaksi z definice výjimečnými úkazy. Kdybychom trvali na tom, co je obvyklé a obyčejné, nikdy bychom nemohli být skutečně neobyčejní." str. 76

"Lidé mají často dojem, že když přijdeme na křižovatku, musíme se rozhodnout, pro jednu z cest, jenže - jak jsem již mnohokrát zmínil - lidé jsou hloupí. Nejdeme po cestě. My jsme ta cesta. Všechny cesty a křižovatky máme v sobě. Tudíž si pochopitelně můžeme vybrat obojí." str. 174

Hodnocení:
   Postavy: 99%

     Zápletka: 99%

Konec: 96%

Obálka: 95%

          Originalita: 100%

CELKEM: 96%