Věci, které na sobě nesnáším


Zdravím vás, jsem tu zas, a tentokrát jsem si na návštěvu sem pozvala věci, které mě životem provází každý den a neskutečně mě to štve.





Nepřemýšlím, než začnu mluvit

To mi vadí asi nejvíce, hlavně mě to pak mrzí. Protože si kolikrát nepromyslím, co chci říct, občas nedokážu zformulovat větu tak, aby vyzněla stejně jako si to myslím v hlavě, a potom řeknu úplnou blbost, která člověka třeba urazí, sice vás to strašně moc mrzí, ale co jste z pusy vypustili už zpět nevezmete.

Nebo je tu druhý problém, že jakmile nemám promyšleno, co řeknu, kolikrát koktám a sekám se, to pak musí vypadat, že jsem úplný negramot.



Závislost na jídle

Ha, tak to nepochybuji o tom, že nejsem sama, kdo tímto trpí. Když člověk řekne, že k životu by mu stačila postel, knížka a jídlo, tak na tom asi něco bude. Že člověk jí, je normální (že jste to nevěděli? :D), ale já jím vážně furt. Stále mám hlad, a i když jsem třeba před pěti minutami jedla, hlad mě prostě nepřejde. Když jsem doma a nudím se, seriály, filmy, ani čtení mě nebaví a ven jít nemůžu, jím, protože to je věc, která mě baví neustále a jsem v ní vážně dobrá.


Jedení

Když už jsme u toho jídla, já jím neskutečně rychle, a i když se prostě snažím jíst pomalu, nejde to. Je to blbé, protože jakmile jsme s holkami někde v kavárně, nebo i jíme ve školní jídelně, většinou mám sněděno jako první, a pak tam jak blbec a nevětší nenažranec sedím a koukám do prázdného talíře.



Když mám depku, dělám vše pro to, abych se cítila ještě hůř

To by mě vážně zajímalo, jestli to tak lidi mají taky, anebo jsem fakt divná. Já totiž neumím poslouchat veselé písničky, když mám špatnou náladu, nebo je mi smutno. Člověk by asi logicky řekl, že když je mu smutno, pustí si něco, co ho rozveselí, ale já buďto poslouchám smutné písně, nebo koukám na smutné filmy a videa a je mi pak ještě hůř.  Jsem divná?


Strašně se potím

Kvůli tomuhle musím občas přemýšlet, jestli jsem se náhodou neměla nejprve narodit jako kluk, a pak to změnili a je ze mě holka. Já se potím hodně a je to jedna z věcí, které na sobě nesnáším nejvíc.
 


Lenost

Jedna z vlastností, kterou na sobě opravdu nemám ráda a nepochybuji o tom, že nejsem jediná. Je to opravdu (pro mě) hrozná vlastnost, kvůli které vznikají problémy (příklad: Neuděláte úkoly – ve škole za pět. Neuklidíte myčku – vynadání od rodičů. Jste líní cvičit – váha se prohýbá.) A tak dál a dál. Zkrátka se jí nezbavím, můžu pro to dělat všechno, ale ve výsledku se stejně zase někdy objeví. Lenost je jako rýma, drží se vás celý život. 


Nevšímavost

Připadá mi, že jsem strašně nevšímavý člověk. Jde o různé detaily, něco přehlídnu, nedávám pozor, nebo nevnímám, a pak nevím co se v okolí děje a vypadá to, že mě to nezajímá.



Hluchota

Už od mala jsem měla problémy se sluchem, ne že bych neslyšela, ani jsem nebyla napůl hluchá, nebo tak, ale protože mám velkou nosní sliznici a obecně celý ten nos a dutiny nemám nejlepší, ztěžovalo mi to dobře slyšet. Abych to vyjasnila – já slyším (někdy i to, co bych radši nechtěla), ale občas je to hodně potichu, a to se pak musím ptát – "Co?" "Cos říkala?" "Já tě neslyšela?" -  Připadám si pak jak důchodkyně, ale snažím se to "ospravedlnit" větami typu: "Je tu hluk." "Moc mumláš." "Mluvíš potichu." Mívám to i dnes, a štve mě to.





Alergie a Rýma

Vím, že člověk si to nevybere. Buď se s alergií narodíte, dostanete ji během života, a nebo ji vůbec nemáte, a pokud patříte mezi takové, jste ti nejšťastnější lidi, věřte mi. S alergii souvisí i rýma, a jelikož já jsem alergická hlavně na věci, se kterými přicházím do styku celoročně, rýmu mám pořád. Ať už je to prach, roztoči, trávy, pil, a nebo to nejhorší - zvířecí chlupy. Největší problém na tom je, že já MILUJU zvířata a ten pocit, když si rádi pohladíte kočku, ale v momentu začnete kýchat a prskat, stojí za prd. Další věcí byly vakcíny. Teď už je to minulost, ale dříve, aby se mi alergie zmírnily, nasadili mi léky - vakcíny - což jsou takové lahvičky, ve kterých je snad ta nejodpornější tekutina na světě. Brala jsem to asi dva roky každý den a snad jsem se ten den, kdy jsem dobrala poslední kapku, cítila, jako by mě propustili z otroctví. To nejlepší na tom je, že do teď jsem nějak nezpozorovala, že by mi to pomohlo. Ale tak obecně vzato jsem nevšímavý člověk, tak se není čemu divit, jestli jsem to nezaznamenala. Proto to nemám ráda, nemůžu za to, že to mám, ale nesnáším to.



"Hlasité dýchání"

A zase všechno souvisí se vším. Původ problému je právě v mé nosní sliznici a dutinách. Špatně slyším a hlasitě dýchám, schválně to nazývám "hlasité dýchání" a ne "funění". Alespoň si nepřipadám ještě víc blbě a trapně, než se cítím každý den. Že funím mi říkají všichni dennodenně. Nejvýraznější je to, když spím (to naštěstí radši ani nevím, jak hrozné to je) a hlavně, když se na něco soustředím a nevnímám okolí. Víte, jsem ráda, že nemám schopnost číst myšlenky, nepochybuju o tom, že by na to jak "hlasitě dýchám" pár lidí nějakou nehezkou poznámku možná mělo.



"Hlučnost"

Já jsem už od mala strašně hlučný člověk. Mluvím nahlas, směju se nahlas a celkově snad žiju nahlas (=mám pocit, že jsem všude slyšet). Štve mě to, ale ať se snažím být jakkoliv potichu, vždycky se později projevím hlasitě. Většinou je to smíchem. Vážně se za to stydím, ale zbavit se mi toho nejde.



Uf, tak je to venku. Vážně velmi pochybuju o tom, že na světě existují lidé, kteří jsou úplně perfektní. (Možná tak 0,00001% lidí na Zemi). Jak jste se teď dozvěděli, já mám k dokonalostí pár set kilometrů a ručím za to, že bych si ještě na nějaké věci, které mě v životě na sobě štvou, určitě vzpomněla. Pokud máte dojem, že ve vašem okolí žijí jen lidé bez chyb, s dokonalou pletí, chytrou hlavou a skvělou postavou, věřte, že i oni mají chyby a nějaké nedokonalosti, i když to možná na první pohled nevypadá. Vždyť právě ty dobré a špatné věci dohromady z nás dělají to, čím jsme.

(Moudro na konec :D?)
Já doufám, že se vám článek líbil, ale snad nezastrašil z toho že hlasitě dýchám, nebo ráda jím :D
Poslední rada do života, to, že máte nějaké nedokonalosti nezpůsobí konec světa, věřte nebo ne, člověk se s tím naučí žít, do té doby užívejte smíchu, je to něco, co dělá život lepším.
😊







Žádné komentáře:

Děkuju za tvůj komentář :)

Používá technologii služby Blogger.