Replika - Lauren Oliver | Recenze

Autor: Lauren Oliver 

Rok a měsíc vydání:  2018/02

 Počet stran: 456 

Nakladatelství: CooBoo 

Série: Replika 

Doba čtení: 20. - 22.3. 2018

 Názor:

Už od samého počátku, kdy jsme se dozvěděli, že Replika bude vycházet se kolem ní strhl obrovský marketingový bum. Myslím, že čtenáře zaujala hlavně z toho důvodu, jak je kniha postavená. Jde totiž číst z obou stran. Z každé strany je vyprávěná někým jiným a super věc na tom je ta, že si můžete libovolně knihu otáčet a číst ji, jak se vám zachce, protože oba příběhy se navzájem prolínají.  Tím pádem všichni, kdo tuto novinku zaregistrovali, se na ní začali těšit. Já byla mezi nimi. Rovnou vám ale sdělím, že mě hodně zklamala. Možná to bylo tím očekáváním a propagací knihy, ale já vám nevím.... 

Kniha vypráví příběh dvou dívek: Lyry, repliky, která žije v uzavřeném institutu na soukromém ostrově a Gemmy, obyčejné dívky, která ale většinu svého dětství strávila v nemocnicích, neustále osiřelá, a proto jí i dnes rodiče střeží jako oko v hlavě.

Děj začíná tím, že Lyra uprchne z institutu společně s další replikou, klukem číslo 72, a Gemma je málem unesena cizím mužem. Na základě toho se rozhodne pátrat po minulosti své rodiny a zjistí, že její otec má, co dočinění právě s institutem, kde se repliky vyrábí. Pak se dají věci pomalu do pohybu... Když říkám pomalu, opravdu to tak myslím, jelikož pro mě byla kniha ze začátku neskutečně nudná. Děj se táhl a nic moc se v příběhu nedělo. Když oba příběhy došly zhruba za polovinu, konečně se děj stal zajímavým.

První věc, kterou bych já na knize ocenila, je její velmi originální zpracování. Opravdu se mi nápad číst knihu z obou stran líbí. Zajímavý je i námět klonování lidí, tvoření replik, jelikož je to téma, s kterým se čtenář nesetká tak často.

Jenže to je tak všechno ke kladnému hodnocení. Příběh byl pro mě neskutečně jednoduše napsaný, z poloviny absolutně nudný a velká část dějových zvratů lehce předvídatelných.  Navíc se zde objevilo pár naprosto smysl nedávajících přirovnání, nad kterými jsem jen nechápavě vrtěla hlavou... Nevím, jestli se tím autorka snažila být originalní, každopádně jí to v tomhle ohledu rozhodně nevyšlo.

tohle je jeden z mnoha

Knihu nechci úplně odsuzovat, má co do sebe, jenže pro mě to byla absolutně průměrná Young Adult.

Oblíbená věta/citát:

"Copak jsi neslyšel o tom," začala Gemma otevírat plechovky s fazolemi, které nakoupili ve Walmartu, "že nejrychlejší cesta k srdci vede skrz žaludek?"

Jake se usmál. "Aha. Jasně. To proto policie během výslechů vždycky podává koláče."

Hodnocení:
Zápletka: 60% 

Konec: 70% 

Obálka: 95% 
Originalita: 90%